Valsugana a Lagorai - šestý úsek Mírové stezky

1. ETAPA: Z Passo Vezzena do Caldonazza

Poměrně snadná etapa, která vám umožní sestoupit z náhorní plošiny a dorazit do Valsugany na břehu jezera Caldonazzo, největšího jezera v celém Trentinu a oblíbeného cíle milovníků vodních sportů.  

V lokalitě Monterovere si můžete udělat krátkou přestávku a obdivovat pozůstatky Avez del Prinzep, majestátní jedle bělokoré, která praskla po velmi prudké bouři v listopadu 2017 a do té doby se pyšnila evropským výškovým primátem.  

Nedaleko místa, kde etapa začíná, se také nachází rozlehlý rakousko-uherský vojenský hřbitov Slaghenaufi a sutiny jedné ze čtyř velkých polních nemocnic v oblasti zvané Malga Belem, která byla na svou dobu velmi moderní. 

Na konci etapy se skví jezero Caldonazzo, v jehož teplých vodách si můžete zaplavat, nebo - je-li libo - vyzkoušet si jeden z mnoha vodních sportů, které zde lze provozovat: potápění, plachtění, windsurfing, kitesurfing, vodní lyžování a veslování.  

A pokud zde budete koncem srpna, budete moci na hladině spatřit draky! No ano, každý rok se tu totiž koná Palio dei Draghi, sportovní akce, během níž se od roku 1993 v rychlostních závodech utkává mnoho dlouhých kánoí zdobených dračími hlavami, kterým se příznačně říká dragon boats. 

2. ETAPA: Z Caldonazza do Vetriolo Terme

Po odpočinkové přestávce na břehu jezera Caldonazzo je čas se znovu vydat na cestu. Během této etapy budete čelit poměrně výraznému výškovému rozdílu 1500 metrů a zamíříte na severní stranu údolí Valsugana kolem jezera Levico, pevností Tenna a Benne a nakonec také lázeňského městečka Vetriola. 

Pokud jde o přírodní krásy, které na této etapě můžete obdivovat, je třeba zmínit rákosí u jezera Levica, chráněnou oblast pyšnící se četnými podvodními i plovoucími rostlinami trsti rákosovité či leknínů a opadavými stromy (listnáčů). 

Poté vás stezka zavede do vesničky Vetriola v nadmořské výšce 1 600 metrů, nejvýše položeného lázeňského centra v Evropě. Zde najdete pyšnou Vlčici z Lagorai, dílo sochaře Marca Martalara. Vlčice má 6 metrů a je vyrobena z přibližně 2 tisíc dřevěných odřezků, které vznikly během bouře, jež dostala jméno Vaia. Pokud máte čas, určitě stojí za malou zacházku! 

Při procházce po cestách a stezkách údolí Valsugana si uvědomíte, že celou touto oblastí silně prostupuje kultura a historie. S horami Lagorai a Ortigara jsou například spjaty události mnoha literárně činných spisovatelů jako byli Robert Musil (1880 - 1942) a Emilio Lussu (1890 - 1975), kteří umně ztvárnili vlastní válečnou zkušenost. 

3. ETAPA: Z Vetriolo Terme do Campestrini

Dlouhá, ale snadná trasa s malým celkovým výškovým rozdílem, a to hlavně záporným, která se příjemně vine a skýtá zvlášť malebné výhledy na vrcholy Adamello a Brenta a také Rakousko.  

Krajina, co vás obklopí hned, jak vyrazíte, se vyznačuje rozsáhlými otevřenými prostory, jež kontrastují s těmi, které jste nechali za sebou ve stejné nadmořské výšce.  

Na konci této etapy vás poklidně přivítá vesnička Campestrini se svými 500letými kaštany, které jsou vzhledem ke své mohutnosti a kulturní hodnotě označovány jako monumentální. Figurují také mezi 4003 položkami „Seznamu italských monumentálních stromů“. 

4. ETAPA: Z Campestrini k chatě Conseria

Etapa směrem k hřebenu Lagorai a vrcholu Cima d'Asta je dlouhá, ale poměrně rychlá. Po ujití něco málo přes dvacet kilometrů z lokality Campestrini dorazíte k chatě Malga Conseria s výhledem na zelenající se údolí Val Campelle, které oplývá pastvinami a potoky. 

Tip: Než vyrazíte z Campestrini, navštivte nedaleké Monte Ciolino, nízký a zaoblený výběžek, kde se nacházejí trosky hradu Castel San Pietro, známého také pod názvem Castel Tre Corni kvůli třem dochovaným středověkým zdem, které se zachovaly. Během první světové války bylo Ciolino obehnáno zákopy a bylo zde vyhloubeno mnoho tunelů, jež lze nyní částečně navštívit díky tematickému itineráři. 

Stezka pak pokračuje až k chatě Carlettini. Odtud se vydáte na Vodní stezku (Sentiero dell'Acqua), která vede podél říčky Rio Maso Spinelle, načež vás bude čekat dosti náročný výstup. Jde o dost strmé a táhlé stoupání, po jehož absolvování se před vámi budou rozprostírat louky Malga Conseria. 

5. ETAPA: Od chaty Conseria k chatě Brentari

Navrhovaná etapa se liší od původní Mírové stezky, která z Malga Conseria pokračuje v nižších nadmořských výškách až k chatě Refavaie. Zde uvedená varianta navazuje nejprve na Italskou pěšinku (Sentiero Italia) a poté (z Forcella Magna) na Žulovou vysokohorskou stezku (Alta via del Granito). 

Připravte se, na této etapě toho budeme mít hodně co obdivovat! Když vystoupáte kousek nad chatu, za pár minut se dostanete k průsmyku Pět křížů (Cinque Croci). Odtud je nádherný výhled na vrcholy Cima d'Asta, Cima delle Stellune, Cauriol a Pale di San Martino.  

V blízkosti chaty Conseria také můžete ze stezky mírně sejít, abyste si prohlédli jezero Lago delle Buse, jež bylo po staletí důležitým místem odpočinku lovců a sběračů a výchozím bodem Mesotrekkingu, 46 km dlouhé tematické trasy o 4 etapách, kterou před 40 lety vytvořil trentinský spisovatel Tullio Pasquali. 

Po cestě si snadno všimnete, že louky mezi průsmykem Pět křížů a vrcholem Cima d'Asta jsou posety asi třiceti krásnými více, či méně velkými ledovcovými jezery typicky kruhového tvaru.  

Poznámka: Na konci etapy, pokud máte ještě energii a chuť si dát do těla, můžete pokračovat výstupem na Cima d'Asta (2846 metrů), kde si můžete vychutnat neobyčejné panorama všech hlavních dolomitských horských masivů, od Catinaccia po Marmoladu a od Latemaru po Civettu. Zpět půjdete stejnou cestou a vrátíte se na chatu Brentari. 

6. ETAPA: Od chaty Brentari do Caorie

Navrhovaná etapa se liší od původní Mírové stezky, která od chaty Refevaie pokračuje po cestě až do Caorie. Zde uvedená varianta kopíruje úsek Italské stezky (Sentiero Italia). 

Tato etapa, klasifikovaná EE, není z nejlehčích. Je sice krátká, ale téměř pořád z kopce. Po cestě budete mít možnost poznat údolí Val Regan, které je díky svým krásným hustým lesům a stěnám, jež ho obklopují, skutečně skrytým klenotem, málo navštěvovaným a stále velmi divokým. 

Jakmile zdoláte sestup po Negrelliho stezce, nepochybně nejnáročnější úsek, doporučujeme vám, abyste se pozorně zadívali do vysoké trávy kolem vás: můžete totiž zahlédnout malé lesklé krovky mandelinky havezové, v této oblasti velmi rozšířené. 

Na konci etapy se ocitnete v Caorii a právě zde, na tomto území, se nachází různorodé Ekomuzeum Vanoi, „rozptýlené muzeum“, které se věnuje některým zásadním místům důležitým pro tradiční kulturu. Z jeho muzejních fondů, které se nacházejí na různých místech v této oblasti, by vás mohla zajímat zejména národopisná stezka a muzeum první světové války, jež je sice malé, ale disponuje velmi bohatou sbírkou předmětů z války i každodenního života. 

7. ETAPA: Z Caorie k chatě Capanna Cervino

Trasa z Passo Colbricon do Passo Rolle byla přidána k původní Mírové stezce (Sentiero della Pace), která pokračuje až do Paneveggia. Zde ji navrhujeme pro rozdělení jinak dlouhé etapy zastávkou v nedalekém průsmyku Passo Rolle. Pokud však raději chcete pokračovat směrem na Paneveggio, je dobré počítat s tím, že od průsmyku vás čekají ještě alespoň další 3 hodiny chůze. 

Jde o dosti dlouhou etapu, která měří kolem 22 km a vede hlavně do kopce. Během jejího zdolávání budete moci obdivovat nádherný výhled na Pale di San Martino. 

První část trasy umožňuje jít přímo po národopisné stezce, a pokud budete mít čas, doporučujeme návštěvu vodní pily Siega de Valzanca. Za ní už les začne brzy řídnout a uvolní místo rozsáhlým pastvinám, a když vzhlédnete vzhůru, konečně se objeví první dolomitové skály. Až konečně dorazíte do Malga Tognola nacházející se ve výšce 1986 m v lokalitě Siror, budete moci obdivovat Pale di San Martino v celé své kráse! 

Chtěli bychom se s vámi podělit o malou zajímavost. Cíl této etapy, chata Capanna Cervino, vděčí za svůj název přezdívce, kterou dal irský horolezec a přírodovědec John Ball hoře Cimon della Pala v roce 1864 - podle jejího svislého výčnělku ji nazval „Jelení horou Dolomit“ kvůli její podobnost s impozantními čtyřtisícovkami Penninských Alp. Věděli jste, že...? 

Etapa je u konce... těsně před západem slunce vám doporučujeme, abyste navštívili chatu Segantini, výjimečné místo, kde si můžete užít „enrosadiru“ na „žraločí ploutvi“ hory Cimon della Pala (jev, kdy se skály vlivem slunečních paprsků zbarví dorůžova).